Advokátka Hana Suková, které lidé svěřovali své peníze při prodeji svých nemovitostí
Její jméno je Hana Suková a po desítky let se prezentovala jako seriózní advokátka v Praze, která se specializovala na realitní transakce a úschovy peněz.
Lidé svěřovali miliony korun z prodeje svých domů a bytů do její úschovy – peníze, které představovaly nový začátek, určitou záruku do stáří nebo klid pro rodiny. Tyto finance měly být bezpečně uchovávány a vyplaceny na základě smluvních dohod.
Ale nakonec to tak nebylo. V souladu s obžalobou během let zmizelo z úschovy celkem přibližně 160 milionů korun a mnoho poškozených nyní sedí v soudní síni s prázdnýma rukama. Zatímco oni počítají své ztráty, před soudem stojí žena, která prohlašuje, že nemá nic.
Soudní sál tudíž není pouze místem, kde se projednává jeden trestný čin, ale i zrcadlem celého problému: lidé, kteří přišli o miliony z prodeje svých nemovitostí, se postavili proti advokátce, jež udělala doznání, avšak dosud neobjasnila, kde peníze skončily.
A právě zde začíná otázka, která nemůže být umlčena žádným paragrafem ani maskována rolí „chudé babičky“. Jak je možné, že 160 milionů korun zmizelo – a po 15 letech po nich nezůstalo vůbec nic?
Tento případ není pouze o zákonech, ale o zdravém rozumu
Pojďme být upřímní. Když se vyřkne slovo „zpronevěra“, zní to velmi technicky, skoro až sterilně. Je to něco, co lze snadno vysvětlit, obehnat paragrafy a uklidit do spisu jako účetní chybu.
Přesto se tu nebavíme o drobných prohřeškách ani o jednorázovém selhání. Diskutujeme o 160 milionech korun, které lidé svěřili do úschovy při prodeji svých domů, které pro ně znamenaly celý život.
Peníze, které měly být převedeny z místa A do místa B. Ale přišly prázdné ruce, místo peněz se dostavily tiché hrůzy, exekuce, psychická zhroucení a pocit, že někdo sáhl na jejich život a unikl bez trestu.
To se nedá považovat za zpronevěru. Je to krádež provedená s elegancí, ale s pečlivou přípravou.
Když se mluví o „narůstajících dluzích“, ptám se: jaké dluhy? Kde jsou věřitelé? Jaké jsou smlouvy, směnky, zajištění? 160 milionů není obvyklý dluh z neúspěšného podnikání.
Je to částka, která už dávno vyžaduje jasnou strukturu, plán a systém, jakým se s penězi hospodaří. Není normální, aby taková suma zmizela beze stopy a jediným vysvětlením bylo „neměla jsem na to“. Neměla co? Na nájem? Na život? Nebo neměla potřebu říct pravdu?
Zdravý rozum velí, že buď ty peníze někde jsou, nebo někde byly, a někdo z nich dlouhodobě žil. Vše ostatní je jen pohádka.
160 milionů korun se nedá jen tak ztratit a zmizet beze stopy
Už se tu nebavíme o emocích, ale o logice. 160 milionů korun není částka, která by se jen „rozplynula“. To nejsou jen drobné peníze, které by se ztratily v domácnosti. To je suma, která zanechává stopy – v nemovitostech, převodech, bankovních účtech, firemních záznamech, osobách kolem.
Zvláště od někoho, kdo většinu svého života pracoval jako advokátka a velmi dobře věděl, jak převádět, zapisovat, rozdělovat a skrývat majetek.
Pokud dnes slyšíme, že „nic nezbylo“, může to být buď neuvěřitelná shoda náhod, nebo cíleně vyprávěný příběh, který má unavit veřejnost a uzavřít tuto kauzu bez řádného vysvětlení.
Proto by tento případ neměl skončit pouze rozsudkem nad jednou osobou. Měl by vyvolat otázky, které se nedostatečně vznášejí: kde jsou peníze, kdo z nich mohl mít prospěch a proč na to přistoupíme. Ne proto, abychom drželi pomstu, ale kvůli lidem, kteří přišli o všechno – o své životní úspory, klid a důvěru ve spravedlnost.
Jestli totiž přijmeme verzi o „chudé babičce“, která si prostě špatně spočítala, vysíláme tím jasný vzkaz: krádež se vyplatí, pokud ji děláte dlouho, tiše a s právnickým vzděláním. A to je možná nejnebezpečnější zpráva, která z této kauzy vyplývá.
Děkujeme za každé srdíčko a komentář.
A sdílením pomáháte zajistit, aby tento text nezapadl v zahlceném prostoru internetu, ale dostal se k dalším lidem, který by mohl oslovit.
A pokud byste mě chtěli podpořit jinak než slovy, můžete tak učinit symbolicky částkou 10 Kč prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“.
Za to Vám srdečně děkuji,
David Řezník
